segunda-feira, 22 de novembro de 2010

Retirada husi Nasoens Unidas depois de 2012 sei prepara husi Komité Diretivu ida

Retirada husi Nasoens Unidas depois de 2012 sei prepara husi Komité Diretivu ida

23 de Novembro de 2010, 09:25
Komité Diretivu ida, ne’ebé mak sei integra reprezentante husi Governu timor-oan nó ONU sei kria hodi planea Nasoens Unidas ninia saida Timor-Leste, haree tiha ona ba depois de eleisaun sira 2012, fó sai ohin fonte ofisiál.

Desizaun hodi kria Komité Diretivu ida ne’e ba tranzisaun foti ona iha sekuénsia reuniaun ida entre reprezentante espesiál husi Sekretáriu-Jerál husi Nasoens Unidas, Ameerah Haq, akompaña husi responsavél sira seluk husi Misaun Nasoens Unidas (UNMIT) nó Governu timor-oan. Tuir informasaun Ezekutivu Timor-Leste, “Konsellu Ministru desidi ona katak sei estabelese pontu fokál sira (hakarak husi UNMIT, hakarak husi Governu) ba formasaun Komité Diretivu ida ne’ebé sei planea nó dezenvolve tranzisaun”.

Reuniaun Governu nian ho Ameerah Haq destina ona hodi “rona planu sira organizasaun ba saida husi Misaun Organizasaun husi Nasoens Unidas iha Timor-Leste husi país, programadu ona ba tinan 2011 nó 2012, sura mós eleisaun sira 2012”.

Tranzisaun husi responsabilidade sei asumi husi UNMIT ba autoridade nasionál sira presiza planeamentu, organizasaun nó koordenasaun entre parte rua ne’e – ONU nó Governu husi Repúblika Demokrátika Timor-Leste – para ke retirada ida ne’e prosesa ho forma ida estruturada hodi nune’e hamenuz posivél efeitu sira ne’ebé mak bele mosu husi saida ida ne’e, ne’ebé mak sei akontese durante tinan rua besik mai”, justifika komunikadu ida husi Konsellu Ministru.

Atualmente, Misaun Nasoens Unidas mentén iha Timor-Leste polísia 1480 nó ofisiál militár ba ligasaun 33, kolaboradór husi pesoál sivíl internasionál 352, kolaboradór sivíl lokál 898 nó voluntáriu 173. UNMIT estabelese ona iha agustu 2006 husi rezolusaun Konsellu Seguransa, iha sekuénsia krize polítika, umanitaria nó seguransa ne’ebé maka mosu ona iha Timor-Leste iha fulan abríl nó maiu tinan ida ne’ebá.

Misaun ida ne’e simu mandatu hosi apoia Governu iha konsolidasaun husi estabilidade, valoriza ho nune’e kultura ida governasaun demokrátika”, nó hodi fasilita diálogu polítiku entre parte hirak ne’ebé mak envolve ona, ho hanoin ba prosesu rekonsiliasaun nasionál nó fomenta koesaun sosiál.

East Timor demands justice in decades-old massacre

East Timor demands justice in decades-old massacre

DILI, East Timor – Thousands of East Timorese are demanding justice for pro-independence demonstrators killed by Indonesian troops nearly two decades ago. Mourners flocked to Dili's cathedral Friday to pray that they would someday find the dozens missing since the Nov. 12, 1991, massacre in the Santa Cruz graveyard.
Though there is no official death toll, witness accounts put the number of dead in the hundreds.
No one has ever been prosecuted for the killings. Despite the lack of resolution, the U.S. restored ties with the Indonesian military in 2005.

East Timor was a Portuguese colony for more than 250 years and then became an Indonesian province, before seceding in 1999. Hundreds of thousands who died during Jakarta's rule still lie unidentified in mass graves.